Ještě před pár lety se otázkou vymírání netopýrů nikdo nezabýval. Netopýrů bylo dost po celém světě a souvislost s ohroženými druhy by napadla málokoho. K tomu, aby se všechno změnilo, stačí málo, respektive stačí jedno onemocnění a všechno je najednou jinak.
Doslovným původcem je plíseň Geomyces destruktans,
která způsobuje onemocnění zvané Syndrom bílého nosu. A o co se vlastně jedná?
Plíseň se začne rozrůstat především na nose, ušních boltcích a létací bláně netopýra
během hibernace v zimě. Při hibernaci je vypnutý imunitní systém a teplota těla
se shoduje s teplotou vnějšího prostředí (kolem 5°C), to způsobí ideální
podmínky pro rozvoj plísně. Když plíseň roste, odebírá z tkání vodu, což
zapříčiní dehydrataci, s ní spojenou žízeň, poškození létací blány a
svědění kůže. V důsledku toho se netopýr musí probudit z hibernace
častěji, než je přirozené (každých 15 dní), aby se napil a proletěl. Takové
probuzení (trvá přibližně 30 minut) stojí netopýra velké množství energie a
musí se rozběhnout celý dočasně pozastavený metabolismus (zvýšení teploty těla
na 40°C). Časté buzení způsobuje dřívější spotřebu energetických rezerv, a
protože je zima a netopýr nemá, kde sehnat potravu na vytvoření nových zásob,
tak následkem vyčerpání a žádné imunitní odpovědi organismu hyne. Původce tedy
není přímou příčinou vymírání netopýrů, protože při napadení mimo hibernaci se
s ním dokáže imunitní systém netopýra vypořádat.
Velký problém s tímto onemocněním mají především
v Americe, kde nemoc dohnala polovinu druhů netopýrů na pokraj vyhynutí.
Od roku 2006, kdy bylo onemocnění objeveno zemřely již miliony netopýrů. Je více
teorií, odkud se nemoc vzala, ale asi jako nejpravděpodobnější se jeví ta, že
se původce dostal do Ameriky z Evropy pomocí návštěvníků jeskyní, kteří patogena
přenesli třeba na botách. Sice se tato
teorie může zdát, jako trochu přitažená za uši, ale pokud se zamyslím nad tím,
jestli existuje nějaký nadšenec, který prolézá jeskyně, jednu za druhou ve
stejných botách po celém světě, myslím, že se to úplně vyloučit nedá. A jak se
říká: „ Náhoda je blbec. “ Potvrzující
tuto teorii je fakt, že v Evropě podléhá onemocnění mnohem méně netopýrů,
což by se dalo vysvětlit jistou adaptací netopýrů na tohoto původce nebo
proděláním nemoci již v minulosti, a tím vytvoření protilátek. A tak se mi nabízí myšlenka, zda za vymírání
netopýrů a narušení koloběhu přírody, nemůže vlastně člověk ……..
Proti tomuto onemocnění zatím nebyla vynalezena vakcína, a tak
se nedá odhadnou, jak vysoké budou následky pro ekosystém, ale i ekonomiku zemí,
vzhledem k tomu, že netopýři jako noční hmyzožraví živočichové udržují
rovnováhu přírody proti přemnožení nočního hmyzu.
Výzkumem onemocnění se nyní zabývá mnoho vědců po celém
světě a stále není vysvětleno mnoho otázek.
Zdroj: pozůstatky vědomostí z předmětů ekologie a ekologie zvířat
 |
| plíseň na nose |
Žádné komentáře:
Okomentovat